Pěstování a sklizeň yerby maté
Přestože se o yerba maté svět zajímá již desítky let, místa samotné produkce zůstávají v podstatě od začátků nezměněna. To má samozřejmě svůj důvod - keřům cesmíny paraguayské se jednoduše nejlépe daří právě na těch místech, odkud pochází. Kvůli tomu v dnešní době při nákupů skoro všech druhů maté budete mít jistotu, že máte v rukou produktu z oblasti vymezené řekou Paraguay a břehy Atlantiku. Přesně zde, v oblasti států Brazílie, Paraguaye a Argentiny, nalezneme tradiční plantáže naplněné keři maté. Dále tu také najdeme místa, kde díky speciální technologii sušení každý druh získává svou specifickou chuť a vůni.
Na umělou kultivaci yerby maté se přišlo až relativně pozdě, konkrétně tomu tak bylo na začátku minulého století. I dnes platí, že výborné maté lze připravit i z planě rostoucích keřů cesmíny paraguayské, které rostou v hloubi džungle.
Když by vás tedy napadla otázka, odkud se vlastně právě ta vaše yerba vzala, pak u těch nejkvalitnějších výrobců je možné, že pochází z opravdové džungle. Obecně se v dnešní době můžeme setkat s trojím způsobem její akvizice. Jedním z těchto způsobů je tradiční lesní sběr, kdy se typické bílé nůše sběračů lístků yerby maté vynořují z hlubin pralesa, obdobně jako tomu bylo před dávnými časy. Další variantu představuje kombinace sběru a pěstování. Jedná se o pěstování částečně divoce rostoucích keříků v pralese, nicméně za použití prověřených zemědělských postupů. Poslední možnou variantou je opravdová zemědělská produkce, která třeba v Argentině převládá.
Keře překvapují svými gigantickými rozměry, protože dorůstají do výšky až patnácti metrů, jenže pro zpracování na větších plantážích musí být keře nanejvýš poloviční. Keře můžete poznat podle charakteristických bílých květů, bobulovitých plodů nebo lístků, z nichž se nálev připravuje.
Plantáže na produkci yerby maté však nemohou vyrůst v džungli přes noc. Většinou trvá přibližně 5-7 let, než se cesmína dostane do takového stavu, aby bylo možné zpracovávat její lístky.
Výsledná směs se neskládá jenom ze samotných aromatických lístků, nicméně její neméně důležitou součástí jsou též drobné stonky. Lístky mají na svědomí větší část pronikavého aroma výsledného nápoje a stonky vůni zjemňují a dělají vyváženou chuť nálevu.
Konkrétní chuť vašeho maté závisí na způsobu, jakým se lístky a stonky zpracovávají. Některé typy maté během vysoušení přichází ve velké míře do styku s kouřem z ohně, jiné se naopak suší úplně bez něho.
Svůj vliv má ale také samotné blanšírování, kterým zpracování maté startuje. Lístky spolu se stonky tu prudce zahříváme po relativně krátký čas (rozmezí deset vteřin až tři minuty), aby byly následně prudce zchlazeny. Usušená maté může ještě ke všemu zrát i další dva roky, což s sebou samozřejmě nese i efekt na chuť nápoje.
